Zpráva z konference Trendy v didaktice biologie
Ve dnech 19.- 20. září 2024 se na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy uskutečnil 6. ročník konference Trendy v didaktice biologie, která se koná jednou za dva roky.
Úvodní plenární přednášky se týkaly implementace Kompetenčního rámce a reformy učitelské přípravy a přednesli je Martin Jáč a Karel Vojíř.
Kateřina Jančaříková si na konferenci odskočila z akcí projektu RUR pouze na čtvrtek. V sekci 2, které také předsedala (záskok za nepřítomného Vasilise Teodoridise), měla dva příspěvky.
Příspěvek „Rudá didaktika biologie aneb poučme se z minulosti“ upozornil na dosud přehlížené dopady historie na současnost. Z abstraktu příspěvku vybíráme: Rádl uvádí, že biologie je přírodní vědou nejvíce ovlivňovanou filosofií. Soyfer v Rudé biologii, zachytil, jak biologii ovlivňovala ideologie komunistická. Příspěvek se zaměřuje na otázku, zda a jak ovlivňovala komunistická teorie vyučování přírodopisu a biologii v 50.- 80. letech u nás. Využívá metody kvalitativního výzkumu – systematické studium didaktik biologie, přírodopisu a přírodovědy z daného období a rozhovory s pamětníky (tehdejšími žáky, nyní vědci různých oborů). Hlavními cíli didaktiky biologie v období budování socialismu byla výchova k ateismu, výchova socialistického občana a teprve na posledním místě zmiňované předávání poznatků o přírodě. Požadavky kladené na učebnice byly komunistická ideovost, vědecká správnost a soustavnosti výkladu učiva, zakomponování témat socialistické výstavby (např. úspěchy Jednotných zemědělských družstev), jasné formulace, poutavé podání učiva. Rozhovory s pamětníky poukazují na paradoxy, např. respondent si nemyslí, že by jeho výuka byla idealizovaná („všichni jsme věděli, jak to je opravdu“, „učitel na nás významně mrkal, když mluvil o Lysenkovi“), ale zároveň se při hlubším rozhovoru ukáže přetrvávání některých dobových miskonceptů, např. víra vzniku buněk z živé hmoty, ie. popírání buněčné teorie („myslím, že Lepešinská měla v něčem pravdu“). Příspěvek vede učitele a didaktiky biologie k zamyšlení, zda a jak minulost ovlivňuje současné vyučování biologie nebo, zda současnost nezanáší vyučování biologii jinými způsoby.
Druhý příspěvek „Postoje učitelů přírodopisu a biologie ke zvířatům“ prezentovala Kateřina Jančaříková společně se svou diplomatkou Renátou Kopanicovou. Z abstraktu vybíráme: Příspěvek představuje hlavní zjištění širšího výzkumu zaměřeného na zjišťování postojů českých učitelů přírodopisu a biologie a studentů učitelství těchto oborů. Výzkum je kvantitativní. Data byla získána od 313 budoucích a stávajících učitelů přírodopisu a biologie. Učitelé přírodopisu a biologie projevují o zvířata zájem a věnují jim pozornost a většina má se zvířaty každodenní kontakt. Postoje učitelů starších se liší od učitelů mladších a studentů učitelství v mnoha ohledech (pitvy, školní chovy, eredikce invazních druhů, ochota dotknout se některých zvířat, např. pijavky, vosy, švába, ropuchy, myši, pociťování odporu k pavoukům, hadům apod., ochota zařazovat živá zvířata do výuky). Výsledky výzkumu přinášejí podněty pro vzdělavatele budoucích učitelů přírodopisu a biologie.
Na konferenci prezentovala své dva příspěvky i další členka CPPV Silvie Svobodová. První příspěvek se věnoval představení výukového programu Kvalita vody v krajině a vyhodnocení jeho vlivu na proenvironmentální postoje žáků 2. stupně vybraných základních škol v Ústeckém a Karlovarském kraji.
Druhým příspěvkem představila Silvie Svobodová výsledky výzkumného šetření mezi 110 učiteli přírodopisu za účelem vytvoření komplexnějšího pohledu na aplikaci online únikových her ve výuce, zvláště v kontextu aktivizačních metod s ohledem na jejich zkušenosti a preferované výukové metody respondentů. V rámci šetření měli respondenti možnost otestovat vytvořenou únikovou hru „Útěk z pavilonu šelem“, kterou vyhodnotili jako velmi atraktivní.
Zájemci mohou prolistovat elektronický Sborník abstraktů.
Foto: Kateřina Jančaříková